Předvánoční koncert a hlava plná myšlenek

6. prosince 2007 v 23:57 | Lucka | A zase ty myšlenky

Vánoce se neúprosně blíží a krásná doba čekání a těšení,se nám zkracuje.A tak jsem si řekla,že bych měla napsat taky něco optimistického,když budou ty Vánoce:-).Dneska jsem byla na vánočním koncertu ,který se každoročně koná na naší škole.Když jsem tak seděla v první řadě a koukala na ty děti jak zpívají vánoční koledy, tak se ve mě kromě vánoční nálady, probudily vzpomínky.Přiznávám že i trochu sentimentální:)...Najednou jsem si uvědomila, co všechno jsem za tu dobu ,co jsem byla nemocná, ztratila a naopak co všechno jsem získala.Když se nad tím hlouběji zamyslím ,težko říct ,na které straně to převahuje.Logicky řeknu že je to na straně ztrát.Když jsem na ně tak koukala ,úplně jsem cítila ,jak jsou bezstarostní ,vážně v tu chvíli jsem jim záviděla:).Asi bych dala nevím co být na jejich místě stát tam a zpívat se svou třídou vánoční koledy ,sdílet s nimi nervozitu v zákulisí a sdělovat si zážitky.A najednou mě polil takový příjemný pocit ,že vím,že jednou tohle budu zase mít:)...Protože už je to pro mě realné.Jsem zdravá a teď mám pocit že nic není tak nemožné aby se mi to nepovedlo.Je to už hodně dávno,ale pořád ještě vím jak chutná ten pocit žít absolutně naplno.Jednu dobu jsem na to zapomněla,ale teď už se mi jeví obrysy a věřím že brzy budu mít zase čistý obraz:).Nechce se mi přemýšlet ,co ještě všechno nemocný člověk ztratí a jak těžko se to pak získává zpátky,o tom jindy(teď přece píšu optimisticky:-)..naopak chci říct co všechno jsem získala,chci hledat na věci něco pozitivního.Všechno má dvě strany nic není jen černé nebo bíle.A já vím,že mám teď jiný žebříček hodnot.Nehodnotím nebo neodsoudím lidi podle vzhledu nebo společenského postavení ,ale podle toho jací jsou a jak se chovají.Říká se že spoustu věcí si člověk uvědomí až potom co je ztratí,ale kolikrát za život máme druhou šanci?Já myslím že jsem ji dostala:).Jsem šťastná a cítím se být silná,silná hájit svoje názory svoje myšlenky ,silná podporovat druhé.Chtěla bych aby všechny ty děti a všichni ti lidi dostali druhou šanci jako já.Každý ať s ní pak naloží podle svého.Taky můžu říct ,že jsem získala a potkala díky tomu všemu úžasný lidi.Aspoň pár jich je určitě a to má v dnešním světě nevyčíslitelnou hodnotu.Né nadarmo se říká ,v nouzi poznáš přítele.Ti kteří na druhých jen parazitují tak ti odpadlou hned v prvním kole,ale ti co to s váma jedou dokonce jsou opravdoví přátelé.Docela bych pozměnila jedno pořekadlo.Za peníze si zdraví nekoupíš.Není to totiž úplně tak pravda.Sice si za peníze zdraví koupit nemůžeš,ale máš za ně větší šanci je získat.Ale co vím jistě je,že za peníze si nikdy nekoupíš opravdové přátelé a lidi které vás mají rádi a vy máte rádi je:).Moje největší vánoční přání je aby všichni ti co bojují s ruznýma hnusnýma nemocema a všichni ti co si to zaslouží dostali druhou šanci,aby ji dostali.Ale bohužel vím,že tohle přání mi ježíšek nevyplní aji kdybych sebevíc chtěla.Proto zůstanu u tvrdé reality a asi si na vánoce budu muset přád nějakou nejlepší počítačouvou hru nebo jiné podobné top přání co dávají v televizi.Třeba zrovna to mi ježíšek splnit může......Takže přeji co nejméně předvánočního stresu a co nejvíce pohody:-)

* Jméno:
	Přihlásit se
E-mail:
Web:
	Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
* Text:	Sem napište komentář

Nebojte se o rakovině mluvit! na Blog.cz

Předvánoční koncert a hlava plná myšlenek

Komentáře

Nový komentář

Aktuální články

Zpráva autorovi

Rubriky

Archiv